Srpen 2025 | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
Reportáž z Mladějovské akce letošního roku nepíši vůbec snadno a s lehkým srdcem. Snažíc se, aby z textu nebyl náhrobní epitaf bezkonkurenčně nejlepší prvoválečné akce Mladějov - Blosdorf, majíc povzbudivou naději v přenesení genia loci do Jaroměře – Josefova, píši následující řádky. Spolu se smutnou zprávou, že letošní Mladějov je po 26 letech konání posledním, který se odehraje v kulisách zdejších lesů a úzkokolejky, vydávám se já, podobně jako řada jiných, již v pátek 22.8. 2025 na cestu. Slibováno bylo až na 500 účinkujících, což budí mírnou obavu z hledání místa pro stan a auto. Toho dne má však vše svůj happy end. Projíždím areálem, po pravé ruce pole s pobořenými budovami, do nekonečna klikatící se zákopy. Po ruce levé další pole, tentokrát se stany mých spolubojovníků. Letos byl náš regiment obohacen i o vlastní polní kuchyni. Dohledem nad ní a zejména vařením pochutin byli pověřeni Zgf. Petr Krátký a Gft. Patrik Vavřina. Výborný guláš a bramboráky, jež tohle duo vytvořilo, brzy vzaly za své, jelikož se naše grupa na již zmíněné vrhla jak hladoví psy. Polní kuchyni tedy velká poklona. Po registraci a shledání známých i neznámých tváří začala zábava. Polní hostinec praskal ve švech, maringotka s lehkými děvčaty lákala vojsko jak čmeláka vonný květ. Po řadě soutěží, tancování, následovala volná zábava, k níž hrál náš regimentní umělec Inft. Adam Kokrda. Mnozí využili poslední možnosti vykoupit lechtivé fotografie s fotkami něžného osazenstva maringotky, někteří jali se portského či šampaňského, které toho večera teklo proudem. Ráno nástup. Jednotky nastoupily k dennímu hlášení. Poslední příprava zbraní a krátký výcvik. Čas nemilosrdně ubíhal, až došlo na pietní akt, vojsko se jednotným krokem ubíralo k pomníku, kde tradičně proběhla čestná salva, a zazněly hymny všech zúčastněných stran. Po návratu do areálu následoval oběd a rozdělení jednotek a jim přidělených úseků.
23.8. 2025 – Bitva. Letošní bitevní ukázka byla situována na východní frontu tj. Ruskou, do června / července 1917, kdy se odehrávala známá Kerenského ofenziva. Hlavní roli toho dne měl sehrát tzv. „ženský batalion smrti“. Tento legendární ruský ženský batalion je nezaměnitelně spjat se jménem své zakladatelky Marie Leonťjevny Bočkarjovové. M. L. Bočkarjovová, někdy nazývána „Ruskou Johankou z Arcu“, započala svoji vojenskou kariéru takřka ihned s počátkem války v roce 1914. Již v roce 1914 se snažila nastoupit do řadové pěchoty, setkávala se s předsudky, s posměchem stran mužů, bylo jí navrženo, aby dělala plukovní prostitutku. Bočkarjovová se však nedala, nezdolnost a tvrdohlavost jí na přelomu let 1914 - 15 do řad ruské carské armády nakonec dostaly. Svým výkonem a odolností předčila mnoho mužů, její kariéra strmě rostla. Později, již na důstojnickém postu, zažádala si Bočkarjovová neúspěšně o založení vlastní ženské jednotky. Až s přímým obrácením se na cara a jeho blízké okolí, zrodila se jednotka, jež do té doby neměla obdoby - ženská batalion smrti. Zhruba 300 žen přísahalo Bočkarjovové věrnost. To se ale psal již červen 1917. 21. června 1917 byl slavnostně vysvěcen prapor a 23. června jednotka odchází na frontu. Nyní však k popisu akce...
Scénář začíná nástupem německých jednotek do zákopů. Ty později vysílají hlídku k přilehlému pobořenému stavení. Obdobný úmysl má i ruská strana. Hlídky na sebe narážejí, avšak ke střetu nedojde. Revolučními myšlenkami a nechutí k válce ovlivněná ruská jednotka počne s hlídkou německou brzy konverzovat, podbízet alkohol, směňovat věci, dojde dokonce na společné focení. Tato revoluční rozvolněnost je záhy přerušena příchodem rakousko - uherských a německých jednotek, jež mají za úkol svěřený sektor dobýt. Na druhé straně přijíždí vlak s ženským batalionem smrti. Ženy procházejí ruských vojenským táborem, čelí posměchu a obtěžování. Záhy je však velen útok, centrální mocnosti zahajují dělostřeleckou přípravu. V následných rojnicích útočí na ruské pozice - neúspěšně. Němci jsou vytlačení ze zákopů, které zakrátko obsazuje ženský batalion smrti. K čerstvě dobytým zákopům se blíží rakousko - uherská zásobovací kolona s osly. Netuší, že pozice, kam míří, byly dobyty. V brzku jsou zajati a o zásoby obráni. Následuje několik dalších útoků centrálních mocností. Náš pluk byl rozdělen na dvě části - mohutnější řadovou pěchotu a o poznání menší, ale obratnější údernou jednotku (tvořena naší 18IR omladinou). Závěrem úkázky je naše úderná jednotka obětována v krvávé řeži. Boj končí nejasným výsledkem pro obě strany. Na poli leží už jen hromady těl...
Po bitevní ukázce, před nastoupenými jednotkami proběhlo jakési resumé a zhodnocení akce. Přestože Mladějov - Blosdorf po 26 letech pro všechny končí, vzhlížíme všichni s nadějí na pokračování obdobného počinu na město Jaroměř a pevnost Josefov. Závěrem proběhlo předání dekretu a příslib podpory akce stran starosty města Jaroměře. Děkujeme všem, pořadatelům, přátelům reenactorům, brigádníkům i dobovým civilistům, všem kteří přiložili ruku k dílu a z Mladějova učinili místo s nezaměnitelným genius loci.
Za 18IR byli účastni:
Text: Gft. Martin Čihák
Fotografie: