Říjen 2024 | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
Jezdecká srážka u Střezetic 1866 – odhalení pomníku
Dne 1.7. 2016 ožila obec Střezetice nevídaným životem, místní i lidé z daleka si totiž v rámci 150. výročí prusko – rakouské války přišli připomenout oběti vojáků a utrpení jejich koní v bitvě, jež se nedaleko obcí Střezetice a Dlouhé Dvory udála.
Kolem 17 hodiny se početný dav, čítající bezmála stovku návštěvníků, shromáždil v prostoru nově instalovaného jezdeckého památníku. Po krátké řeči zástupců Komitétu pro udržování památek z války roku 1866, vedení Univerzity Hradec Králové, ředitele projektu Königggrätz Radka Balcárka, zástupců obce a dalších vzácných hostů, byl památník jezdce pomáhajícího svému koni v jeho poslední chvíli vstát odhalen. Za velice zajímavé v tomto směru považuji projevy p. plk. PhDr. Eduarda Stehlíka a herce – patrona pomníku Václava Vydry. Pan Vydra, jak známo dlouholetý milovník koní, se uvolil a v rámci programu Königgrätz ztvárnil postavu generálmajora Alfréda II. knížete Windischgrätze. Recitace Šrámkovy básně Raport zajisté donutila mnohé k zamyšlení nad otázkou, proč právě koně mají být nevinnou obětí mocenských střetů nás – lidí.
Krátce k autorovi a historii památníku:
Myšlenka zbudování důstojného památního místa oné srážky u Střezetic není ani po 150 letech žádné novum. První náznaky možného vybudování pomníku se objevili v květnu 1913, kdy se tzv. Ústřední spolek rozhodl zdejší krví nasáklou půdu „zkrášlit“ monumentálním pomníkem. Vyskytl se však problém v podobě nedostatku financí a hrozilo, že celý projekt nebude možno realizovat. Byly proto uspořádány všeobecné sbírky, které měly za cíl zajistit prostředky k zbudování památníku. Dle tehdejších prognóz měl být památník vysvěcen v červenci 1916, přesně 50. let po prusko – rakouském střetnutí. Vše ale překazily obě světové války i ideologické důvody v nově vzniklé Československé republice. Můžeme děkovat štěstěně a lidem, pro které myšlenka zbudování pomníku neztratila na váze – nezapadla do propadliště dějin – a rozhodli se jí nově realizovat. Sousoší vzniklo z prostředků Ministerstva obrany, Královéhradeckého kraje a řad dobrovolných finančních dárců. Autorem díla je akad. sochař Petr Novák z Jaroměře, veřejnosti nejvíce znám jako autor jezdecké sochy prezidenta T. G. Masaryka v Lánech.
Bitevní ukázka:
Téhož dne, tedy 1.7. 2016, se v 18 hodin udála ještě jedna událost. Byla jí bitevní ukázka jezdecké srážky v bitvě u Střezetic. Stylizovaná bitevní ukázka se stovkou jezdců v dobových uniformách s historickými zbraněmi a několika sty pěšáky a dělostřelci připomněla jeden z důležitých momentů bitvy u Hradce Králové. Tato srážka byla posledním velkým střetem jízdy v dějinách. Udává se, že se zde střetlo na 11 000 jezdců obou znesvářených stran. Po půlhodinovém boji, který tehdy začal krátce po 16 hodině, zůstalo na poli ležet na 1 600 vojáků a 2 000 koní.
Dějiny nás současníky naštěstí ušetřily a tak se celá ukázka obešla bez zbytečného krveprolití. Náš C.k. řadoví pěší pluk č.18 se tak veřejnosti mohl představit v celé své kráse a takřka plném početním stavu.
Prvotní střet započal přestřelkou rakouských a pruských pěších jednotek. Rakušané se tou dobou po obsazení výšin na Chlumu Prusy dávali na hromadný ústup, kryti vlastní jízdou a dělostřelectvem. Nebylo daleko od katastrofy, která mohla postihnout celou Benedekovu Severní armádu pronásledovanou pruskou jízdou, kdyby sám Benedek nedal rozkaz svému záložnímu jezdectvu, by tuto mohutnou pruskou sílu zastavilo. Za cenu velikých ztrát se to nakonec rakouské jízdě podařilo, avšak z celé tehdejší velké armády zůstalo torzo. Řada rakouských jezdců padla poté, co se nechala vlákat jízdou protivníka před pruské jehlovky. V ukázce mohli diváci vidět jízdní oddíly hulánů, husarů, dragounů či například kyrysníků, tou dobou mizející složku jezdectva takřka na všech evropských bojištích.
Inft. Martin Čihák
Zdroje - fotografie:
• Inft. Martin Čihák
• Natálie Dunglová
• Königgrätz 1866
více foto na dolka.rajce.idnes.cz/