145. výročí bitvy na Chlumu (bitva u Sadové nebo též u Hradce Králové) bylo zahájeno jako již tradičně v pátek tzv. Pochodem. Pochod je akce zaměřená především na to, aby se patřičně vyžili účastníci bitevních ukázek, když v červencovém horku, v mantlech a v plné polní táhnou krajinou a na několika místech dojde k plánovaným, a někdy i neplánovaným srážkám císařských vojsk s Prusy. 18. pěší pluk byl tento rok jedinou jednotkou rakouské řadové pěchoty, která se této akce zúčastnila a tak nesl hlavní tíhu pátečních bojů a statečně bránil nepříteli v postupu :-).

K první srážce došlo v Horních Dohalicích. Po prudkých bojích a ztrátě jednoho děla se osmnáctka přeskupila a taktickým manévrem obešla les Holá, kde po krátkém občerstvení očekávala další střet. Když se z lesního hvozdu zablískly první piklhaubny, zahájila osmnáctka prudkou palbu. Perfektními manévry se ubránila i jezdectvu a pak se kryta hulánskou eskadrou přesunula do obce Máslojedy. V Máslojedech nás místní opravdu královsky pohostili a postarali se o rekonvalescenci ztahaného vojiště. Po krátkém pietním aktu na místním hřbitově padlých 3.7.1866, se vojska přesunula na mítinu u neblaze proslulého Svíbu. V poslední srážce toho dne, byl do řad osmnáctky včleněn plzeňský 35. pěší pluk a tak jsme společně nepřítele zatlačili zpět do lesního hvozdu. VIRIBUS UNITIS.

Následoval rychlý přesun do Králového Hradce k defilírce na Staré náměstí. Po tradičních ceremoniích byla vojska přemístěna zpět na Chlum do hlavního tábora. Po tak náročném dni téměř každý nezvykle brzy opíral čelo o stůl a tak s očekáváním bitvy sobotní osmnácka ulehla na kutě.

Sobotní den pak probíhal velmi tradičně, když vše odstartoval pietní akt u Baterie mrtvých.

Bitva byla tentokráte opravdu velkolepá. Rakouské šiky řadové pěchoty utvořily dvě kolony, z nichž jedné velel náš velitel setník Petráček. Po prvních výstřelech baterií děl a šarvátek polních myslyvců s nepřítelem, napochodovaly šiky řadové pěchoty do prostoru bojiště. Kolona setníka Petráčka se pak ukázkově rozvinula z pochodového tvaru do linie a po několika salvách vyrazila proti nepříteli mohutnou bodákovou stečí. To se pak ještě mnohokráte opakovalo do doby, než byly síly císařských vyčerpány a podlehly pruskému živlu.

Závěrem byli všichni účastníci odměněni (opravdu po zásluze) pamětními kříži. A tak skončila vřava, která se rok co rok vždy na tomto bitevní poli začátkem července rozhoří.

Následně se celá jednotka přesunula do restaurace U polních myslivců ku bujarému veselí. Nedělní opouštění bojiště tak bylo velmi pozvolné.

Celou kolekci fotek najdete na: dolka.rajce.idnes.cz/